Poprve v Le Mans 1997

Vstupenka na závod Le Mans z roku 1997Počátkem roku 1997 jsme se konečně se dvěma kamarády Mírou a Jindrou dohodli, že v tomto roce pojedeme na závody do Le Mans. Protože v této době jsem ještě neměl přístup k internetu, potvrdil jsem si termín závodu dotazem v redakci Světa motorů. Už jednou se mi totiž  stalo, že jsem přijel do Brna na závody sportovních prototypů a oni nebyly, alespoň jme tenkrát šli na Macochu.

Mapa LeMans.jpg (291879 bytes)Při výběru nejvhodnější trasy jsem zjistil, že dálnice E 50 vede z Prahy přes Plzeň, Německo a Paříž až do Le Mans. Vzdálenost z našich hranic je přibližně 1200 km, což není zrovna málo. Největší nepříjemné překvapení byly dálniční poplatky ve Francii. Za průjezd po dálnici od hranic s Německem do Le Mans jsme platili 6x poplatky v celkové výši 221 F, to je asi 1300 Kč.

Vyjeli jsme v pátek odpoledne, trošku jsme nechtěně pobloudili po Paříži, v noci si jednou zdřímli v autě a v sobotu ráno v 8 hodin jsme byli v Le Mans. Ještě jsme zašli do banky vyměnit peníze a rychle na okruh. V očekávání příštích hodin jsem byl celý nervózní. Cestu k okruhu jsme našli lehce a ani parkování nebyl problém. Cena za parkoviště na oba dny byla 100 F.Plánek okruhu.jpg (161626 bytes)

 

Plánek depo.jpg (150569 bytes)Zaparkovali jsme blízko okruhu. Z parkoviště byl vstup na okruh téměř naproti oblouku Dunlop (levá dolní část na vedlejším plánku okruhu). Vstupné na tomto místě okruhu bylo 350 F. Toto místo nám umožnilo prohlédnout si okruh od zatáčky Porsche, přes cílovou rovinku, až po zatáčku Tertre Rouge na začátku dlouhé rovinky (přístupnou část okruhu je vidět na vedlejším plánku depa). V podstatě se jedná o hlavní a nejzajímavější část okruhu.

 

Jaguar Type DNa okruh jsme dorazili v sobotu dopoledne asi v 10 hodin. Právě probíhala předváděcí jízda závodních vozů Jaguar všech ročníků, od Jaguára Typ C z roku 1951, přes Jaguáry Typ D z druhé poloviny 50. let, až po Jaguar XJ 220 z roku 1991. Pohled na řadu Jaguárů jedoucích po okruhu  mi bral dech. Ještě větší nadšení přišlo, když jsem viděl, že Jaguary z okruhu vyjely  na louku těsně vedle okruhu, kde zůstaly stát a diváci si je mohli zblízka prohlédnout.

Jaguar XJ 220 Bentley six speed.jpg (35776 bytes)

Bylo to jako ve snu, být obklopen nejslavnějšími vozy z Le Mans z 50. let. Další šok následoval, když jsme kousek od zaparkovaných Jaguárů viděli celé parkoviště s mnoha vozy Bentley z dvacátých let (viz.obrázek vlevo dole). Prohlídkou a fotografováním těchto vozů Vozy Bentley.jpg (49083 bytes)jsme strávili přes hodinu. Klidně bych tam vydržel celý den, ale začátek závodu se blížil a k vidění bylo ještě tolik zajímavých věcí.

 

Kousek od výstavy vozů Bentley a Jaguar byly vystaveny vozy Ferrari F 40 a F 50. Krve by se ve mě nedořezal. Ještě nikdy  jsem je ve skutečnosti neviděl a to vozy Ferrari obdivuji. Jejich nádherné tvary jsem opět dlouho obcházel a nemohl jsem se odtrhnou a to kousek vedle stály v "civilním oděvu"  vozy Nissan R 390 a Panotz GTR, které v závodním provedení startovaly i v závodě. 

Ferrari F40 a F 50

Ferrari F 50

Když jsme skončili s prohlídkou té nádhery, zbývalo do startu závodu v 16,00 hodin asi dvě hodiny. Šel jsem se ještě podívat po kempu, kterých je v prostoru okruhu několik, a které jsou již od pátku plné automobilových fandů především z Anglie a Německa. Zde opět člověk naráží na automobilové unikáty, se kterými fanoušci přijeli až na závod.

 

Nejvíce mě uchvátilo Ferrari 250 GTO z roku 1962, které bylo zaparkováno přímo v kempu vedle stanu a přívěsu. Těchto unikátních vozů bylo vyrobeno pouze 36. Mimo vozů Porsche zde byly pro nás exotické vozy Chrysler Viper, Marcos, MG a další.

 Ferrari 250 GTO

To už se ale blížil začátek závodu. Mažoretky a kapely odpochodovaly ze startovní rovinky a začaly se zde řadit závodní vozy. Ještě předtím objely všechny startující posádky okruh v otevřených kabrioletech, aby pozdravili diváky. Přesně v 16,00 po okruhu za zaváděcím vozem byl závod odstartován. Po startu, který jsme sledovali z tribuny v prostoru startovní rovinky, jsme se šli podívat do zatáčky Esses a potom až k zatáčce Tertre Rouge, kde začíná rovinka Hunaudieres. Já se chtěl podívat na tuto rovinku, ale tem není divákům přístup umožněn. Zátarasy a soukromé oplocené pozemky mě odklonily, takže jsem vyšel na druhé straně okruhu v prostoru zatáčky Porsche. To již bylo večer 21 hodin a začínalo se smrákat. Šel jsem tedy podél okruhu a došel zpět ke startu a cíli. Nyní se již tribuny částečně vyprázdnily a bylo zajímavé sledovat práci v depu. Na konci cílové rovinky je také velká obrazovka, kde jsou vidět další části okruhu a pořadí vozů v závodě. Za tribunami u cílové rovinky je spousta stánků se suvenýry a automobilovými modely. Na naše poměry jsou však modely dosti drahé (kovové modely v měřítku 1:43 přes 200 F). Kolem půlnoci jsem popošel k šikaně před obloukem Dunlop. Tady byl v noci fascinující pohled na do žluta rozžhavené brzdové kotouče aut. Vydržel jsem se na to dívat skoro hodinu.

Asi ve dvě hodiny v noci jsem již únavou nevydržel, zalezl do spacáku a pod stromem zalehl. Moji kamarádi tam již nějakou dobu pospávali. Ráno jsem se probudil v 6 hodin, a hned jsem běžel k cílové rovince podívat se na pořadí v závodě. V noci odpadly favorizované Porsche GT 1 a do čela se dostal a do cíle vydržel vůz TWR Porsche s jezdci Alboretem, Johansonem a Reuterem.

Muzeum v Le Mans - Peugeot 905V neděli kolem poledne jsem ještě zašel do pěkného muzea, které je hned vedle hlavního vchodu na závodní okruh. Je zde jak vývoj civilních vozů, tak vozy které v Le Mans dobyli vítězství. Nejvíce mě dojalo, když mezi exponáty byl i vůz Trabant, který tak vešel do dějin. Ze závodních vozů byly nejzajímavější Ferrari 166 MM z roku 1949, Porsche 917 z roku 1991, Peugeot 905, Renault Alpine A442, Mazda 787 a další. Jsou zde také modely všech vozů, které v Le Mans zvítězily. Vstupné do muzea bylo 35 F.

 

Po dojetí vozů do cíle, jsme rychle šli k autu, aby jsme se vyhnuli zacpané dálnici. Domů jsme dojeli v pondělí ráno. Zážitek to byl opravdu nádherný a od té doby sním, že se na závod do Le Mans znovu vypravím. Takovou atmosféru a tolik nádherných aut jsem nikde jinde neviděl a to jsem se ani nezmínil o super kolotočích a dalších atrakcích, které celou noc lákají diváky.

 

 

 

Naše maličkosti u Ferrari M.Schumachera