2
003 - 24 hodin Le Mans

Letošní ročník čtyřiadvacetihodinovky byl stejně jako ten loňský ve znamení jediné značky, s tím rozdílem, že čtvrt hodiny po průjezdu vítězného vozu cílem visely nad stupni vítězů britské místo německých vlajek. I když se dopředu s oběma Bentley počítalo, nikdo si nemohl být jistý, jak se tyto vozy, které před tím startovali jen v jediném ostrém závodě zachovají a poradí si s konkurencí. Hodně naznačil už čtvrteční měřený trénink, kde Bentley č. 7 s posádkou T. Kristensen, R. Capello, G. Smith jasně předčil všechny své soupeře. Startovní rošt pak vypadal velmi podobně jako v uplynulých letech. Směsice vozů Bentley a Audi mezi které se dokázal jako jediný vklínit Dome Judd Holanďana Jana Lammerse.

Prehlidka jezdcu - Enge.JPG (87036 bytes)Startovní pole se oproti loňsku proměnilo a to ve prospěch „plecháčů“, když letos vůbec nestartovaly vozy MG, Cadillac ani Dallary. Přibylo nějaké to Ferarri, k radosti anglických fanoušků pak dva vozy TVR a s vozem Pagani Zonda zkoušeli štěstí M. Hezemans, A. Kumpen a D. Hart. Na Ferarri týmu Prodrive pak startoval spolu s J. Daviesem a P. Koxem i náš Tomáš Enge, který si po loňské účasti na tomto závodě se zdejší tratí již doslova tyká, což doložil hned při pátečním slavnostním představování jezdců ve městě, kdy vozil na klíně cenu pro nejrychlejšího jezdce v měřeném tréninku ve své třídě.

Ještě dvě hodiny před startem si návštěvníci ani startující týmy nemohli být jisti, jestli se pojede na slejkách nebo na mokrých pneumatikách. Nad celým areálem se totiž usadila „deka“ z tmavých těžkých mraků a začalo hustě pršet. Vypadalo to dost beznadějně, ale zhruba půl hodiny před startem se „ten nahoře“ umoudřil a vysvitlo slunko, které pak vydrželo prakticky až do konce celého závodu. Mezitím již polovina týmů přezula na mokro a tak během slavnostního ceremoniálu mechanici přeskakovali bariéru a diváci na hlavní tribuně mohli sledovat jejich práci se zpětným přezouváním přímo na startovní rovince. Vše se stihlo, takže 71. ročník mohl být v obvyklých 1600 odstartován. Již po startu nebylo pochyb, kdo bude diktovat tempo závodu. Oba vozy Bentey vyrazili kupředu jako střely a nedali nikomu šanci k nějakému závodění.

Prehlidka jezdcu - Lammers.JPG (89462 bytes)Přehled o průběhu závodu si každý mohl udělat při sledování přímých vstupů na TV kanále Eurosport nebo si ho najít na nějakém motoristickém serveru, takže ho tu nebudu popisovat. Ostatně pokud je člověk přímo na okruhu a nesedí na místě jako pecka, nemá takový přehled o závodu jako divák televizní. Zato může sledovat cvrkot v boxech a kolem trati, o což je zase ochuzen divák u televize. V prostoru cílové rovinky jsou umístěné tři velkoplošné obrazovky, na kterých může přímý účastník sledovat zajímavé momenty z celé trati, které se střídají s vyobrazením průběžných výsledků, ale tyto obrazovky jsou opravdu jen na nejexponovanějších místech a při jejich opuštění tak ztrácí trošičku přehled. Tento nedostatek je však vykoupen pěknými momentkami, které jsou k vidění na místech kam ani TV kamera nedosáhne. Osobně jsem si letos zašel i na taková místa, která jsem v minulých letech vynechával a prošel jsem si prakticky celý oficiální prostor, kam až se může divák dostat.

Při korzování kolem trati je k vidění opravdu ledasco. Například na budově francouzského automotoklubu, která se nachází za hlavními tribunami jsou pravidelně vylepovány průběžné výsledky po jednotlivých hodinách závodu a kolemjdoucí si je mohou prostudovat, najdou se však i tací (a není jich málo), kteří vytáhnou pořádně tlustý sešit a výsledky zaznamenávají  (opravdu nezvyklé v dnešní době, kdy se dají na internetu všechny výsledky zpětně „vytáhnout“). Můžete tu potkat roztodivné Sou Audi.JPG (67391 bytes)týpky, tak např. skotského dudáka v sukni i se svým nástrojem, holandské fanoušky s dřeváky na nohou a oranžovými čepicemi ve tvaru krávy nebo třeba dva borce v maskách Elvise Preslyho, jak ve 30 stupňovém vedru s parukami na hlavách a určitě nepohodlných kostýmech brázdí areál závodiště, ale těchhle podivínů se tam vyskytuje daleko více. Celý prostor kolem tribun je plný stánků s občerstvením, oblečením, fotomateriálem, časopisy, modely a dalšími lákadly. V areálu se nachází i jakási malá Matějská pouť s atrakcemi. Velmi milým překvapením bylo pro všechny návštěvníky večerní vystoupení skupiny Jamiroquai na Audi pódiu, které pořadatelé situovali jen kousek od trati a kterého jsem se také zúčastnil. Šlo o regulérní dvouhodinový koncert a podle mého odhadu se koncertu zúčastnilo – no prostě tam byla hlava na hlavě a opravdu to stálo za to.

Pagani Zonta a Ferrari Enzo.JPG (79250 bytes)Ale zpět od dunění reproduktorů k řevu motorů. Od Audi podia jsem se odpoutal až po skončení celé show a podchodem hurá znovu na okruh. Jestli mohu hádat, tak z posledních ročníků kterých jsem se zúčastnil, tu byla o půlnoci asi největší účast diváctva a já byl (jako každý rok) připraven vydržet už konečně celou noc až do svítání, což se mi nakonec znovu nepodařilo. Kolem třetí hodiny ráno jsem se šel opláchnout, ale víka se stále více přivírala, a tak jsem nakonec skončil ve spacáku.  Noc z pátku na sobotu jsem totiž celou probděl, jelikož se v sousedním stanu a karavanu usadili čtyři borci z Německa, kteří (jako většina lidí) oslavovali druhý Silvestr, takže jsem kvůli jejich radovánkám prostě do třech hodin ráno neusnul. Muzika z autorádia „na plný pecky“ a rachejtle vybuchující prakticky nonstop udělaly svoje. Zmuchlané obličeje oněch pařičů pak při ranním vstávání dokladovaly, že sem hoši nepřijeli „na borůvky“ a šli do toho minulou noc opravdu naplno. Velmi sympatické pak bylo sledovat jejich gesto, když k poledni doslova strhli posádku kuka vozu, který do kempu přijel svážet odpad a všichni členové (včetně řidiče) se s nimi museli napít piva.

Pred startem.JPG (117230 bytes)Zatím tedy co vy spíte, jednotlivé posádky se více či méně úspěšně prokousají nocí. To zjistíte po příchodu do prostoru startu a cíle, kdy týmy které během noci odstoupí musí stáhnout roletu svého boxu a vy poznáte, že je už opravdu konec a že už se to nedá rozchodit. Já jsem samozřejmě s napětím procházel kolem boxu s číslem 88, který byl k mé úlevě stále otevřený a co víc jsem si vzápětí na velké obrazovce mohl v aktuálním pořadí zjistit, že jede na skvělém desátém místě. Aktuální zprávy se pak můžete dozvědět z místních novin, které vyjdou nedělního rána. Kdo vládne dobře anglicky, může ve stánku zakoupit minirádio, kde mu celý průběh závodu na speciální frekvenci okomentují. Dopolední část pak byla ve znamení únavy lidí i materiálu, což bylo pěkně vidět při ranní havárii vozu Dome-Judd s číslem 16, když tento jeho pilot doslova orval o svodidla. Stačil se sice ještě doplazit zpět do boxů, ale dál už to prostě nešlo. Dalším číslem byl pak požár jednoho z vozů Ferarri, když asi kilometr před cílem jeho pilot rychle zareagoval, sjel z trati a pak už jen bezmocně sledoval jeho zkázu v plamenech. Něco podobného právě postihlo T. Engeho minulý rok a tak jsem s napětím čekal, jestli vůz letos vydrží až do konce. On nejen že vydržel, ale ke všemu ještě vyhrál svoji třídu a pro Ferarri po dlouhé době zase nějakou tu medaili. Je to samozřejmě velký úspěch, ale bohužel se tento sport u nás nedá srovnávat s hokejem nebo fotbalem, a tak se o tom psalo jen velmi málo.

Podium.JPG (97545 bytes)S blížícím se koncem celého závodu začíná houstnout i prostor startu a cíle, takže ještě nějakou chvíli popocházím a ve 1400  se věším na plot kde, jak si naivně myslím, pořídím nějaké ucházející snímky z dojezdu. Padesát minut před koncem Engeho vůz zajíždí do boxů a vypadá to, že má nějaké problémy, ale jak se později ukázalo, šlo jen o taktický manévr, kdy Prodrive svůj stroj šetřili a vypustili ho na trať už jen na poslední zhruba půlhodinku dokroužit v klidu do cíle. Půl hodiny před cílem jsou již tribuny a prostor pod nimi totálně plné a všichni čekají, jak celé drama dopadne. Při příjezdu vítěze do cíle jdou k nebi všechny ruce s vlajkami a mé dvě hodiny čekaní na ucházející fotky přicházejí vniveč. Každý z vozů dojíždějící do cíle je bouřlivě aplaudován všemi diváky, kterých se tu letos sjelo opět na 200 000. Při vyhlašování výsledků se otevírají brány autodromu a celý prostor cílové rovinky se zaplní lidmi, kteří už za několik okamžiků uvidí vystoupit na bednu ty nejlepší. Vzpomněl jsem si, jak v jednom ze stánků nabízejícím modely prodavačka lákala zákazníky ke koupi malého Bentleye s přilepenou cedulkou – Vítěz Le Mans 2003 – možná. Dnes už by slovo možná mohla klidně vypustit.

                                                                                            Karel