skupina 4     1962 - 1965

Čtvrtá skupina zahrnovala vozy ze slavného období vítězství vozů Ferrari a porážek Forda. Byly to čtyři roky, které významně zvýšily popularitu závodu Le Mans, díky úsilí amerického magnáty Henry Forda a vítězství. Po formuli 1, kde se přesunuly motory za jezdce již koncem padesátých let, nastalo počátkem šedesátých let stěhování motorů za jezdce i u sportovních prototypů. To byla nejvýznamější změna v konstrukci závodních vozů tohoto období. Vozy kategorie GT zatím měly motory stále vpředu. Brzdy jsou již většinou kotoučové a začínají se objevovat disky kol z lehkých slitin. Většina závodních vozů i vozů GT má uzavřené karosérie, otevřené karosérie mají v podstatě jen prototypy Ferrari. Nejvýznamnějším počinem tohoto období je zrod dodnes fascinujícícho vozu Ford GT 40.

Motor Ferrari 275 GTB - V12 - 3 285 cm3

Ferrari 275 GTB z roku 1965 Porsche 904 z roku 1964 Jaguar Type E z roku 1961

Startovní pole bylo nejvíce zastoupeno značkou Ford především typů GT 40 a Mustang Shelby 350 GT, kterých bylo dohromady třináct. Vozů Porsche typů 904 a 911 bylo na startu devět a Ferrari typů 275 GTB a 250 LM osm. Značku Jaguar zastupovaly vozy Type E. Velkými konkurenty v kategorii GT byly vozy AC Cobra, kterých bylo na startu šest. Škoda, že na startu nebyl žádný z prototypů Ferrari 250 P, ani žádný slavný typ Ferrari 250 Testa Rossa. To byly vozy, které v tomto období na tratích kralovaly, samozřejmě i díky v té době ještě malé spolehlivosti vozů Ford GT 40.

Lola GT z roku 1963, vůz který posleoužil jako základ pro typ Ford GT 40

Ford Shelby 350 GT z roku 1965 Fordy GT 40 před startem v pořadí 2, 10, 14, 3, 32, 30 Foed GT 40 z roku 1965 startovní číslo 2

V tréninku jednoznačně dominovaly vozy Ford GT 40, které obsadily prvních šest míst. Nejrychlejší byl jezdec Bellm se startovním číslem 2, který zde zvítězil již v prvém ročníku LMC 2002. Se svým Fordem GT 40 dosáhl času 4:35.608. Další byly startovní čísla 10, 14, 3, 32 a 30. Nejrychlejší ze zbytku světa byl vůz Alpine M 64 na 7. místě s motorem objemu pouhých 1150 cm3 a startovním číslem 52. Z vozů Porsche byl nejrychlejší typ 904/6, který obsadil 10.místo časem 5:08.673, se startovním číslem 7. Nejrychlejší čas z vozů Ferrari dosáhlo Ferrari 250 LM startovní číslo 35, který však stačil jen na 13. místo.

Ford GT 40 z roku 1965 startovní číslo 10

Ford GT 40 z roku 1965 startovní číslo 14 Ford GT 40 z roku 1965 startovní číslo 3 Alpine M 64 z roku 1964

Start prvního závodu skupiny 4 byl v sobotu ve 20:24 hodin. V první jízdě měl technické problémy nejrychlejší Ford GT 40 se stratovním číslem 2 a po prvním kole zůstal stát v depu. Ostatní jezdci Fordů GT 40 však tento výpadek zastoupili a obsadili se svými vozy prvá čtyři místa v pořadí startovních čísel 10, 3, 30 a 14. První a ruhý vůz dělilo v cíli pouhých 0,97 s. Na pátém místě dojelo Porsche 904/6 startovního čísla 7. Vůz Ferrari 250 LM měl technické problémy a do závodu vůbec nenastoupil. Ve druhé a třetí jízdě stejně jako v tréninku dominoval Ford GT 40 se startovním číslem 2, kdy vyhrál obě jízdy se zdrcujícím náskokem nejprve 2:15 min. a potom celého kola. Za ním dojely nejprve Fordy startovních čísel 15, 3, 14 a 30 a v poslední jízdě startovních čísel 14, 30 a 15. Ford GT 40 číslo 3 měl technické problémy a třetí jízdu nedokončil.

Porsche 911 z roku 1965

Porsche 904/6 z roku 1965 Originální zbarvení vozu Jaguar Type E z roku 1962 v čele 30 - Ford GT 40, 2 - Ford GT 40, 14 - Ford GT 40, 3 - Ford GT 40

Z celkového vítězství se svojí pravidelnou jízdou radoval jezdec Binnie na Fordu GT 40 startovního čísla 30, i když jeho nejlepší umístění v jednotlivých jízdách bylo až třetí. Ve třech jízdách ujel 23 kol za 2 hodiny a 7 minut. Druhé místo vybojovala posádka Hugenholtz - Tambay - Ibing na Fordu GT 40 startovního čísla 14 a třetí místo Porsche 904/6 startovního čísla 7. Nejrychlejší jezdec Bellm na Fordu GT 40 skončil kvůli výpadku v prvé jízdě až na 39 místě.

Vítěz Ford GT 40 z roku 1965