skupina 2     1949 - 1956

Druhá skupina zahrnovala vozy startující v Le Mans po zprovoznění okruhu po 2. světové válce až do roku 1956, kdy se blížil konec éry značky Jaguar. Nejvýraznější značkou tohoto období byla právě značka Jaguar, jejíž vozy zvítězily ve 4 ročnících. Páté vítězství získal Jaguar v roce 1957. Dvě vítězství v tomto období v letech 1949 a 1954 získala značka Ferrari. Po jednom vítězství dobyly značky Talbot a Mercedes..

první Porsche 550 Spyder, za ním , Austin Healey a Aston Martin DB3S Jaguar XK 140 v čele Maserati A6GCS, za ním Lotus 11, s číslem 23 Ferrari 750 Monza, s číslem 8 Ferrari 375 Plus a s číslem 60 Maserati 150S

Na start závodu 2. skupiny Le Mans Classic se postavilo 60 vozidel. Nejvíce zastoupena, třinácti vozy, byla značka Jaguar s typy XK 120, XK 140, C a D. Všechny vozy Jaguar mají řadový šestiválcový motor obsahu 3,5 litru. Jaguar D jezdce Percyho se startovním číslem 6 byl identický vůz, který v roce 1955 v Le Mans zvítězil. Osm vozů bylo značky Aston Martin, typů DB2 a DB3, oba typy s řadovými šestiválci objemu 2,6 litru, typ DB3 měl později zvětšený objemem na 2,9 litru. Po sedmi vozech reprezentovalo značky Maserati a Ferrari. U Maserati to byly typy A6GCS s řadovým čtyřválcem objemu 2 lity, 150 S s řadovým čtyřválcem objemu 1,5 litru, 200 SI s řadovým čtyřválcem objemu 2 litry, 300 S s řadovým šestiválcem objemu 3 litry a typ 450 S s vidlicovým osmiválcem objemu 4,5 litru. Za značku Ferrari startovaly typy 121 LM s řadovým šestiválcem objemu 4,4 litru, 225 S s vidlicovým dvanáctiválcem objemu 2,7 litru, 340 MM s vidlicovým 

Ferrari 500 Mondial Asaton Martin DB3S Renault 4 CV

dvanáctiválcem objemu 4,1 litru, 375 Plus s vidlicovým dvanáctiválcem objemu 5 litrů, 500 Mondial s řadovým čtyřválcem objemu 2 litry a 750 Monza s řadovým čtyřválcem objemu 3 litry. Na startu byly i sportovní vozy Porsche typu 356 s vzadu uloženými čtyřválcovými plochými vzduchem chlazenými motory objemu 1,1 litru a první závodní speciály Porsche typu 550 Spyder 1500 RS s plochým čtyřválcovým motorem objemu 1,5 litru také uloženým vzadu. Mezi vozy s malým objemem motoru patřily spolu s Porsche k nejlepším i vozy Lotus 9 a 11 s vpředu uloženými řadovými čtyřválci Coventry-Climax objemu 1,1 a 1,5 litru. Byly to začátky práce vynikajícího konstruktéra vozů Lotus Colina Chapmana, který především sázel na lehkou konstrukci a jako první začal používat trubkový příhradový rám. Zajímavými vozy na startu byly i dva anglické vozy Allard J2R a J2X s vidlicovými osmiválcovými motory objemu 5,4 litru. Zcela nečekaným účastníkem závodů v Le Mans byl i Renault 4 CV s čtyřválcovým motorem obsahu 750 cm3, který v letech 1950 a 1951 zvítězil v Le Mans ve své třídě.

start závodu v čele Allard J2R, za ním Jaguar Type D a Jaguar Type C Jaguar Type D

Hned od startu první jízdy se vedení ujal vůz Jaguar D-type z roku 1955, se startovním číslem 6 a nedal nikomu jinému naději na vítězství. Suverénní jízdou ve všech čtyřech jízdách v tomto voze celkově zvítězil Angličan Win Percy a dosáhl průměrné Vítězný Jaguar Type D - vítěz Le Mans z roku 1955 rychlosti 152,9 km/hod. Před druhým v pořadí měl v cíli po dvou hodinách závodů náskok 5 minut. Ve čtyřech půlhodinových jízdách ujel 23 kol to je 314,64 km. Vůz Jaguar Type D má vpředu uložený šestiválcový řadový motor o objemu 3 442 cm3 a výkon 245 k. Druhé místo obsadil také vůz Jaguar D-type startovního čísla 14 s jezdci Neumarkem, Griffithsem a Greenem. Tímto výsledkem Jaguar v závodě veteránů potvrdil své výsadní postavení v tomto období. Obsazení druhého místa však nebylo již tak suverénní, Jaguar musel svést tuhý boj s jezdci Butlerem a Walfordem na Allardu J2R, který však v druhé jízdě odstoupil a dvěma vozy Maserati. Maserati 300 S s jezdcem Binneiema obsadil 4., 6. a 2. místo v prvních třech jízdách, ale v poslední jízdě pro poruchu nedojel. Druhý Maserati 450 S s jezdci Ibingem a Hugenholtzem obsadil 8., 2., 6. a 10. místo a celkově skončil čtvrtý. Na třetí celkové místo se spolehlivou jízdou vypracoval Lotus 11 s jezdci Daviesem a Fitzgeraldem. Jízda tohoto malého vozu s motorem obsahu pouhých 1,1 litru a výkonu 84 k budila obdiv, zvláště když za sebou nechal všechny velkoobjemové vozy Ferrari, Maserati i Aston Martin. Zde je nutno připomenou, že další Lotus 11 dojel na 7. místě. Nejlepší z jezdců na Ferrari dojel Cazaliéres s typem 225 S z roku 1952 až na 10. místě. Přitom typ 225 S patří k nejstarším typům Ferrari. Vozům Ferrari se v této skupině vůbec moc nedařilo a je otázkou zda se to dá připsat snaze jezdců o maximální šetrnost ke svým skvostům, nebo jejich nízkým řidičským kvalitám.

v čele Ferrari 340 MM, za ním Jaguar Type C v čele s č.1 Gordini 24S, za ním s č.23 Ferrari 750 Monza, s č.12 Panhard Monopole, dále Aston Martin DB3S, s č.3 Maserati 450S a Ferrari 375 Plus v čele i na druhém místě Jaguar Type D